Medailonky / Benešová (Juckerová) Anna

umístění / zařazení:                                                                          zdravotnice, spojařka ( 1. čs. samost. prapor, 1. čs. samost. brigáda, Čs. arm. sbor v SSSR)
datum a místo narození / datum a místo úmrtí:                          12. 3. 1910 Konecchlumí (Jičín) / 10. 7. 1998 Praha
národnost:                                                                                         česká
vyznání:                                                                                              bez vyznání
kmenové číslo, datum a místo odvodu:                                         742/ž, 16. 5. 1942 Buzuluk.
hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost:        podporučík / kapitán v. v.
řády, vyznamenání:                                                                    Řád rudé hvězdy (ČSSR) , Čs. válečný kříž 1939, Čs medaile za chrabrost, Čs. vojenská  pamětní   medaile  se štítkem SSSR, Sokolovská (1948) a Dukelská pamětní medaile, Medaili za vítězství nad Německem (SSSR), Medaile Florence Nightingale (1975, nejvyšší vyznamenání Mezinárodního Červeného kříže) a další.

Předválečná léta

Pocházela z nevelké obce v podkrkonoší z Konecchlumí okres Jičín,  ze skromných poměrů, které ji v mládí přivedly do levicového, dělnického hnutí. Tam se seznámila s mladým úředníkem Oskarem Benešem, za kterého se provdala, aniž by musela změnit své příjmení. V roce 1939 se rozhodli manželé Benešovi emigrovat z okupované republiky, nejdříve do Polska, později do SSSR. Usadili se v Kirgízii, kde je zastihlo v červnu 1941 napadení SSSR Německem.

Válečná léta

Když se dověděli manželé Benešovi, že se organizuje čs. vojenská jednotka v Buzuluku, odejeli tam a již v květnu se do ní přihlásili. Po odvodu byla Anna zařazena do výcviku pro zdravotnice. Anna Benešová byla jednou z těch prvních 38 žen, které odjely na frontu k Sokolovu. V době bojů byla přidělena k minometné rotě, ve které byl i její manžel Oskar. V rotě sice nebylo žádných raněných, ale Anna přesto ošetřovala raněné z jiných rot.

V Novochopersku absolvovala radiotelegrafický kurz a jako velitelka radiodružstva 1. čs. brigády bojovala u Kyjeva u Bílé Cerkve a Žaškova. V těchto bojích byla .Anna těžce raněna do levé nohy. Během Karpatsko-dukelské operace byla v těžkých bojích dvakrát zraněna a po vyléčení se vrátila k 1. čs. samostatné brigádě. V tu dobu byla povýšena na podporučíka.

Konec války byl pro Annu velice těžký, protože téměř na konci války, dne 24. 4. 1945 padl její manžel poručík Oskar Beneš. Byl jako důstojník - rozvědčík, připravený pro boj v týlu nepřítele, vysazen na území protektorátu jako politický komisař skupiny Národní mstitel. Padl v boji u osady Zahájí na Mělnicku. V r. 1946 byl povýšen na kapitána in memoriam. Anna se o jeho osudu dověděla až po válce.

V květnu 1945 zastávala funkci velitele radiostanice a velitelky spojení 1.. brigády 1. čs. arm. sboru v SSSR

Poválečná léta

Anna zůstala po roce 1945 v armádě jako důstojník z povolání, byla povýšena na poručíka a zařazena k velitelství spojovacího vojska na Hlavním štábu MNO až do konce r. 1947. Začátkem roku 1948 byla ze zdravotních důvodů propuštěna jako válečný invalida v hodnosti poručíka. Jako civilní zaměstnanec pracovala na Obvodním velitelství Sboru. V roce 1950 se provdala za svého bojového druha od Sokolova, Ericha Juckera. Aktivně se zúčastňovala práce v Čs. červeném kříži.

Prameny a literatura

VÚA Praha, seznam příslušníků 1. čs. arm. sboru.

Brož, Miroslav: Hrdinové od Sokolova. Praha 2006.

Medailonky statečných – Sokolovo-Kyjev 1943-1998. Napsali: Borský, Karel – Kopoldovi, Bedřich a Jiřina – Kvapilovi, Marie a Oldřich – Petras, Sergej – Šmoldas, Miroslav. České Budějovice 1998.

Tichá, Věra: Po boku mužů. Praha 1966.

Ed.: Marčenko, A.D. Charkov 1986: Pomnim Taranovku i Sokolovo. Vospominanija i dokumenty.

Jan Rail – Jan Šůla a kol.: Sokolováci, Občané z Královéhradecka v boji u Sokolova dne 8. března 1943, Hradec Králové 2008.

 

 

 

© 2008 Československé ženy bojující v zahraničních vojenských jednotkách za II. světové války | Všechna práva vyhrazena
Tvorba www stránek WOLFWEB.CZ