Československé ženy
Volba jazyka: Česky English po russki
 home page  mapa webu  kontakty

Medailonky / Engelová Gertruda, roz. Frankensteinová

plk. MUDr. Gertruda Engelová (roz. Frankensteinová)

Zařazení: Lékařka.
Datum a místo narození:16. 05. 1910, Český Krumlov.
Datum a místo úmrtí: 10. 10. 2003, Praha.
Národnost: -
Vyznání: -
Kmenové číslo: 219/ž.
Datum a místo odvodu: 11. února 1942, Buzuluk.
Hodnost na konci války: ppor.
Vyznamenání: Čs. válečný kříž 1939-1945 ,Čs. Medaile za zásluhy II. stupně i 1. stupně, Čs vojenská medaile se štítkem SSSR 1945, Sovětská Medaile za pobedu nad Germanijej. A několik daklších ruských a polskýchvyznamenání.

 

Předválečná léta
Narodila se v Českém Krumlově v rodině Mořice Marty Frankensteinových, obecnou školu vychodila v Žatci, kde absolvovala reálné gymnázium v r. 1920. Lékařskou fakultu Karlovy univerzity zakončila 1936 r. promocí. 1937. Pracovala nejdříve na dětské německé klinice, v Bakteriologickém Ústavu, od února 1938 natoupila na dětskou kliniku prof. Brdlíka , avšak již v polovině října r. 1938 ji z rasových důvodů propustili.

Do léta 1939 byla bez zaměstnání. Téhož roku 15. 6. za podpory KSČ emigrovala do Polska. V Katowicích se stala členkou výboru československé politické emigrace, starala se o ženy a děti. Zde se seznámila se svým budoucím manželem MUDr. Františkem Engelem.

Po napadení Polská Německem 1. září 1939 odvedla své svěřence pěšky až do Rovna, odkud přešla s nimi do Zdolbunova, kde do února 1940 pracovala jako lékařka na místní poliklinice. Poté odjela do Kletskej na Donu ve Stalingradské oblasti, kde vedla dětskou a ženskou ambulanci. Od ledna 1941 působila jako vedoucí okresního ambulatoria ve sřední Achtjubije. Za rok v roce 1942 v lednu odejela spolu s dalšími československými emigranty do Buzuluku.


Válečná léta
V Buzuluku byla 11. února 1942 jako první žena, prezentována k činné službě u náhradní roty 1. čs. samostatného praporu v SSSR a ustanovena nejdříve lékařkou ženské části jednotky, posléze přednostkou oddělení odsunové nemocnice v Buzuluku a též vedoucí lékařkou sociální péče. „Již v Bzuluku ošetřila stovky vojáků – pacientů, počínajíc těmi, kteří přicházeli v zuboženém stavu z gulagů, navíc musela čelit epidemii infekční žloutenky a tyfu. Již tehdy se začal vytvářet mezi příšlušníky vojenské jednotky vztah úcty i důvěry ke své lékařce.. Zatím co její manžel MUDr. František Engel odejel s praporem k Sokolovu, MUDr Engelová zůstala v Buzuluku. MUDr Engelová vzpomíná: „ Do vojenského ešalonu, který odvážel první polní prapor na sovětsko-německou frontu, nastupovalo i 38 žen. Já jsem, bohužel, nebyla mezi nimi. Do Buzuluku přijížděly stovky dalších dobrovolníků, z nichž mnozí potřebovali nemocniční ošetření, aby pak mohli nastoupit k výcviku a doplnit řady naší rozrůstající se jednotky. Podle rozkazu velitele jsem jako vedoucí nemocničního oddělení musela zůstat v Buzuluku. Stejný osud stihl i vedoucí lékarnici naší jednotky PhMgr. Helenu Petránkovou, která bojovala proti fašizmu už ve Španělsku v řadách Interbrigády. Nic nám nepomohlo, že jsme se přihlásily obě k raportu u vellitele jednotky a dožadovaly se, abychom mohly společně s našimi vojáky odjet na frontu. Rozkaz byl rozkaz a na frontu jsme se obě dostaly až půl roku později.“

V době od 6. 5 do 1. 10. 1943 byla MUDr. Engelová odvelena jako přednostka československého oddělení při nemocnice RA v Novochopersku. V hodnosti četařky se navrátila k 1. čs. brigádě před jejím odchodem ke Kijevu a prodělala a s ní bojovou cestu až na Duklu ve funkci velitelky 1. zdravotního praporu. Po organizaci Armádního sboru MUDr. Engelová byla povýšena na ppor. A 1. února 1945 ustanovena šef lékařkou týlu 1. čs.armádního sboru v SSSR.

MUDr. Gustav Singer vzpomíná na svou kolegyni. „Nemocnice, ve které pracovala MUDr Engelová se nacházela bezprostředně za frontou, kam byli odesílání ranění po prvním ošetření na předsunutém stanovišti první pomoci.Ona určovala diagnozu a rozhodovala který raněný potřebuje jít okamžitě na operační stůl a který může ještě počkat. Byl to mimořádně zodpovědný úkol vůči raněným.“

Po válce
Od 19. 5. 1945 vykonávala vojenskou službu ve funkci šéflékařky ošetřovny pomocné roty velitele týlu 1. oblasti, později nastoupila na interní oddělení vojenské nemocnice 1 v Praze. Rok působila jako sekundární lékařka, později zástupkyně přednosty na fyziatrickém oddělení a v dubnu 1948 byla přemístěna k Ministerstvun národní obrany. Po půl roce se navrátila do Ústřední vojenské nemocnice. V roce 1949 se jí narodil syn Vojtěch. 30. 6. 1950 byla přeložena do zálohy a přijala místo lékařky zdravotního střediska Slapy při OUNZ Slapy- Praha -Jih.

Literatura
VÚA Praha, seznam příslušníků 1. Čs. arm. sboru v SSSR.,
VHÚ Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945
Vzpomínka B. Kopolda, G. Engelová, „ I my ženy jsme...“
Svědectví MUDr. Gustava Singera, frontového lékaře.

 

Tato část vznikla s finanční podporou Grantového fondu děkana Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity pro rok 2008.

Rozesílání novinek

© 2008 Československé ženy bojující v zahraničních vojenských jednotkách za II. světové války | Všechna práva vyhrazena
Tvorba www stránek WOLFWEB.CZ