Medailonky / Petrasová Helena provdaná Pešková

 umístění / zařazení: tankový pluk, samopalnice

datum a místo narození / datum a místo úmrtí: 26. 11. 1926 v Kvasilově na Volyni v Rovenské oblasti, patřící nyní k Ukrajině / 05 01.1981 Moravská Ostrava

Národnost: česká

vyznání:

kmenové číslo, datum a místo odvodu: 1944

hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost::  rotná / -

řády, vyznamenání: pamětní medaile za účast v boji o Duklu, Sovětský Řád vlastenecké války 2. stupně, sovětská medaile Za pobědu nad Germaniei, medaili Za zásluhy o osvobození vlasti a řadou dalších medailí, včetně medailí od polské a ukrajinské vlády za účast na osvobozování jejich vlasti.

 Předválečná léta:

 Helena Petrasová se narodila v české rodině v Kvasilově, které bylo na polském území.. Měla ještě dva sourozence, mladší sestru Věru a bratra Václava. Kvasilov – byla česká vesnice se školou, která měla čtyři třídy (čtyřtřídka), kterou všichni Petrasovi sourozenci navštěvovali. Pokračovali ve školní docházce v české škole ve Zdolbunově, vzdáleném asi 5 km od Kvasilova. Vyučování však bylo silně ovlivněno změnami režimů v této oblasti. Po napadení Polska Hitlerovským Německem 1. září 1939 se posunula Rudá armáda na polské území, kde jsme žili, až po řeku Bug (Curzonovau linii).

 V roce 1941 napadlo Německo Sovětský svaz a toto území okupovali Němci až do roku 1944, kdy Rudá armáda znovu fašisty vyhnala. Tyto bouřlivé změny poznamenaly nejen vyučování, ale i životní osudy obyvatel této oblasti včetně jejich životní úrovně.

 Otec Heleny, František Petras, se narodil v Ostravě-Zárubku v r. 1895. Vyučil se zedníkem a po absolvování mistrovského kurzu odešel na zkušenou do Vídně, jak bylo v té době zvykem. Za první světové války narukoval do rakousko-uherské armády a bojoval v Itálii. Po válce odešel za práci do Ruska, kde se usadil, oženil a již se do vzniklého Československa nevrátil.

 Kořeny Heleniny maminky byly složitější. Matka Heleny se narodila v Šepetovce v carském Rusku v r. 1897 rodičům, kteří byli také přistěhovalci z Čech v 19. století. Dle nedoložených sdělení, rodina pocházela z okolí obce Tatobyt. Dědeček měl později v Kupičově hospodu. Když se v roce 1923 provdala za Františka Petrase, mladí manželé Petrasovi se přestěhovali do Kvasilova.

 Válečná léta:

 Výchova dětí v Petrasově rodině byla vedena v duchu vlastenectví, podporovaná školní docházkou do českých škol, což mělo jistě vliv na jejich rozhodnutí, po osvobození daného území Rudou armádou v r. 1944,. vstoupit dobrovolně do tzv. Svobodovy armády. V květnu toho roku, Helena, spolu se svým bratrem Václavem a bratránkem Sergejem, se přihlásila jako dobrovolnice do této československé jednotky. Byla odvedena, jako tenkrát všichni, bez zbytečných průtahů vojenské prohlídky atd. na „komandatůře“ v Rovně.

 Otcovi Františkovi,který chtěl také vstoupit do čs. armády, se to nepodařilo. Protože byl státním občanem SSSR, byl jako voják povolán na kopání zákopů pro protiletadlové dělostřelectvo a při jednom leteckém náletu Luftwaffe na jejich pozice zahynul.

 Helena po odvodu absolvovala tradiční cestu Volyňáků z Rovna přes Kiverce do Kamence Podolského, kde Volyňští Češi doplnili řady vzniklého 1. čs. Armádního sboru. Byla zařazena k tankovému pluku, k motorizovanému praporu samopalníků. Jako příslušnice tohoto útvaru, však později na frontě aktivně do bojů nezasáhla. Zúčastnila se však všech operací svého útvaru, od Dukly počínaje až po Moravskou Ostravu. Uložené úkoly splnila svědomitě, za což byla povýšena na četaře a vyznamenána.

Byla nositelkou Dukelské pamětní medaile za účast v boji o Duklu, Řádem vlastenecké války 2. stupně, sovětskou medaili Za pobědu nad Germanii, medaili Za zásluhy o osvobození vlasti a řadou dalších medailí, včetně medailí od polské a ukrajinské vlády za účast na osvobozování jejich vlasti.

Poválečná léta:

Po válce se v r. 1945 Helena Petrasová provdala za svého spolubojovníka npor. Rudolfa Pešku, pozdějšího generálního ředitele Vítkovických železáren, který pocházel z české rodiny ze Záporoží. Seznámili se již na frontě. Později se jim narodila dcera Helenka. Po válce Helena pracovala ve Svazu protifašistických bojovníků a ve Svazu čs. Sovětského přátelství. Zemřela ve věku pouhých 55 let v lednu 1981.

 

Prameny a literatura:

Text zpracoval plk v.v. Václv Petras, bratr Heleny Petrasové Peškové

 

 

 

 

 

 

 

 

© 2008 Československé ženy bojující v zahraničních vojenských jednotkách za II. světové války | Všechna práva vyhrazena
Tvorba www stránek WOLFWEB.CZ