Československé ženy
Volba jazyka: Česky English po russki
 home page  mapa webu  kontakty

Medailonky / Luťanská provdaná Kadavá Helena

 

Luťanská, provdaná Kadavá, Helena

 

umístění / zařazení: zdravotnice (1. čs. samostatná brigáda, 1. čs. arm. sbor v SSSR)

datum a místo narození / datum a místo úmrtí: 18. 3. 1922 Volosianka, okr. Velký Berezný / 1. 4. 2009 Praha

národnost: Rusínská

vyznání: Řeckokatolické

kmenové číslo, datum a místo odvodu: 726/D, 10. 8. 1943 Novochopersk

hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost: rotný

řády, vyznamenání: do r.1945 včetně : Medaile "Za účast na Velké vlastenecké válce", Medaile Za účast na osvbození Prahy , 
Medaile za účast na osvobození ČSR, Polská: Stříbrná medaile Zaslusznym na polu chvaly, 1944. Po r. 1945  - 12 ks pamětních medailí k různým výročím.

 
Předválečná léta:

Narodila se 18.3.1922 do velmi početné rodiny železničního dělníka v obci Volosianka, ležící v Užockém průsmyku severně od Užhorodu v okrese

Velký Berezný na tehdejší Podkarpatské Rusi.V kraji čarokrásné přírody, ale zároveň v kraji neobyčejně chudém, kde si radost a bída podávaly ruce. 
Zde prožila své dětství a rané mládí. Přišla léta 1938-1939.Republika Československá zanikla, Podkarpatskou Rus okupovalo Maďarsko, ve kterém
 vládl fašista admirál Horthy. Začala násilná maďarizace a pronásledování všech  lidí oddaných Československé republice a demokracii. 
Proto se spolu se starším bratrem Štěpánem Luťanským jako mnoho dalších mladých spoluobčanů rozhodli utéct do ráje sociální spravedlnosti-
do SSSR.Slyšela, že tam bude moct zadarmo studovat na zdravotnické škole. Hranice přešli 1.července 1940. Přišlo však rozčarování.
 Místo přátelského přijetí ji za ilegální překročení státních hranic odsoudili ke třem letům pracovního tábora. Prošla řadou věznic až
 skončila na Sibíři v ženském táboře na Pečoře. Byly tam nelidské podmínky, až 50 stupňové mrazy. V roce 1941, po podepsání smlouvy 
mezi SSSR a čs. vládou v Londýně, byla propuštěna. Odejela do kazachstánského Džambulu, kde pracovala v kolchozu. Tam byly naopak 
teploty až 40 stupňů.     
Válečná léta:
V Džambulu se dověděla, že se organizuje československá vojenská jednotka, která přijímá i ženy. Odejela nejdříve do Buzuluku, kde pracovala
v týlových jednotkách jako civilní zaměstnanec . V roce 1943 10. srpna byla přijata do čs. vojska v Novochopersku. V Černovicích prodělala nejdříve
 výcvik telegrafistky, ale poté i kurz zdravotnický a byla přidělena k 1. brigádě. V Novochopersku se setkala s bratrem Štěpánem, který se již zúčastnil 
bojů o Kyjev a pravobřežní Ukrajinu. Helena sloužila pod doktorem Škvařilem, na oddělení, kde se především operovala a ošetřovala vnitřní zranění, 
průstřely břicha a pod. Vzpomínala, že tito ranění nesměli pít i když měli velkou žízeň, jen se jim mohly smáčet rty. „Jednou, než obešla všechny raněné, 
jeden z nich tajně vypil vodu z termoforu...Ani v nejmenším za to nemohla, ale dodnes si jeho smrt vyčítá...“ Po Dukle pokračovala v řadách 1. brigády
v bojích na východním Slovensku, u Liptovského Mikuláše a na Moravě., 8. května v Poličce na cestě do Prahy, slyšela vysílání pražského revolučního
 rozhlasu. Válku ona i její bratr přežili i když oba byli zranění.
 
 Poválečná léta:
 

Po válce vystudovala dvouletou zdravotní školu organizovanou pro válečné zdravotní sestry při ÚVN v Praze Střešovicích Čs. červeným křížem.

 Nejdříve pracovala v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Provdala se za .Františka. Kadavého, pracovníka podniku zahraničníhoobchodu. Ferometu.

S ním také několik let byla služebně v zahraničí. Od roku 1962 až do odchodu do důchodu pracovala v Praze 6 na Poliklinice

 

Pod Mariánkou. Vždy byla u svých pacientů velmi oblíbena, měla ráda lidi, ráda vzpomínala na všechny své spolubojovníky, se kterými prožila dramatická léta 2.světové války., účastnila se jejich setkání až do konce života. Vychovala dva syny.

 

Prameny:

Zpracováno na základě zaznamenaného vyprávění Heleny Luťanské- Kadavé Karlem Kroupou, redaktorem Národního osvobození, vzpomínek manžela. Františka Kadavého a syna Ing. Petra Kadavého, publikovaných vzpomínek bratra Heleny Kadavé Štěpána Luťanského

VÚA Praha, seznam příslušníků 1. čs. arm. sboru v SSSR.

 

 

 

 

 

 

Tato část vznikla s finanční podporou Grantového fondu děkana Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity pro rok 2008.

Rozesílání novinek

© 2008 Československé ženy bojující v zahraničních vojenských jednotkách za II. světové války | Všechna práva vyhrazena
Tvorba www stránek WOLFWEB.CZ