Československé ženy
Volba jazyka: Česky English po russki
 home page  mapa webu  kontakty

Medailonky / Nettlová (Greig, Weitzenová) Edith

umístění / zařazení: odposlechy rozhovorů posádek německých letounů a německých letišť (WAAF)

datum a místo narození / datum a místo úmrtí: květen 1924 Drážďany (Německo)

národnost: po otci česká, po matce německá

vyznání: židovské

kmenové číslo, datum a místo odvodu: 2062287, 26. 2. 1942 Velká Británie  

hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost: T/Sgt. (četař)/ nadporučík v. v.

řády, vyznamenání:

 Předválečná léta:

Edith se narodila v Drážďanech, její mateřštinou byla němčina. V Německu chodila do školy až do roku 1930, kdy se rodina rozhodla emigrovat do Československa. Nettlovi se usadili v Liberci (Reichenau) a získali československé státní občanství. Edith zde navštěvovala německé školy, díky čemuž neměla potřebu učit se česky. V roce 1937 odjela rodina do Prahy.

Odtržení pohraničních území v roce 1938 přimělo Nettlovy uvažovat o další emigraci. Otec odjel na začátku roku 1939 do Velké Británie díky zprostředkování německé sociální demokracie Wenzela Jaksche. Rodině se podařilo za otcem vycestovat ještě v dubnu 1939. Přes Polsko se dostali do Gdaňsku, odkud vypluli do Anglie. Usadili se u Doveru, v obci Margate.

Válečná léta:

Když začala válka v září roku 1939, tak bylo vydáno nařízení, že v pobřežním pásmu při Doveru nesmí být žádní cizinci. Rodina tedy odešla do Londýna, odkud se za bombardování vystěhovali do Nottinghamu. Edith tam začala pracovat jako střihačka v továrně na dámské prádlo. Velice toužila nastoupit k letectvu a již roku 1941 se pokusila přihlásit. Bylo jí však řečeno, že k WAAF přijímají dívky od 17,5 roku. Edith na to odpověděla, že by ráda narukovala hned, protože válka může do té doby skončit. Nicméně narukovala v únoru roku 1942, kdy dovršila předepsaný věk. Nejprve prošla tříměsíčním vojenským výcvikem a pak byla zařazena do odposlechové služby – odposlouchávala rozhovory posádek německých letadel a německých letišť. K této činnosti se dostala díky tomu, že její mateřštinou byla němčina.

V roce 1944 se provdala za svého kolegu z odposlechové služby, Skota George Griega.

Poválečná léta:

Když skončila válka, Edith byla v srpnu roku 1945 demobilizována. Zůstala ve Skotsku, kde pracovala jako účetní a po rodinných problémech se s Griegem rozvedla. Vrátila se i s rodiči a mladším bratrem do Československa, kde otec dostal do národní správy pozemek v Dolních Pustevnách. Po únoru roku 1948 bratr odešel do Izraele a Edith zůstala v Československu s rodiči. Kvůli svému pobytu ve Velké Británii byla dokonce nějakou dobu ve vězení. Podruhé se provdala (Weitzen) a v roce 1953 se usadila v Liberci, kde pracovala až do důchodu jako účetní a pokladní v obchodě. Edith Weitzenová má 3 děti a 5 vnoučat.


Prameny a literatura:

Rozhovor s Edith Weitzenovou.

Vojenská knížka příslušnice WAAF Edith Weitzenové.

 

 

Tato část vznikla s finanční podporou Grantového fondu děkana Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity pro rok 2008.

Rozesílání novinek

© 2008 Československé ženy bojující v zahraničních vojenských jednotkách za II. světové války | Všechna práva vyhrazena
Tvorba www stránek WOLFWEB.CZ