Československé ženy
Volba jazyka: Česky English po russki
 home page  mapa webu  kontakty

Medailonky / Rytířová, Margita

Margita Schneiderová, provd. Rytířová

umístění / zařazení: elektrikářka (WAAF)

datum a místo narození / datum a místo úmrtí: 23.12. 1924 Praha / -

národnost: česká (s židovskými předky)

vyznání: evangelické

kmenové číslo, datum a místo odvodu: listopad 1942  

hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost: LACW / podplukovník letectva v. v.

řády, vyznamenání: britské pamětní medaile, Čestný odznak britského Ministra pro veterány za služby v RAF-WAAF, Čs. vojenská medaile Za zásluhy I. stupně, čestná občanka obce Zadní Třebáň

 

Předválečná léta:

Margita Schneiderová studovala na reálném gymnáziu, v roce 1939 ukončila kvartu.

Válečná léta:

Margita byla jedním z dětí, které zachránil Nicolas Winton. Rodiče jí i její mladší sestře zařídili odjezd do Anglie jedním z vlaků, které byly vypraveny z protektorátu právě Nicolasem Wintonem. Ve Velké Británii navštěvovala školu a pracovala jako au-pair. V červnu roku 1942, kdy dovršila 17,5 roku, se dobrovolně přihlásila do WAAF. Odvedena byla v listopadu toho roku. Toužila se dostat k „ballon barrage“ (balonové zátarasy), aby tak byla co nejblíže německému nepříteli, jenže právě tehdy byla tato služba pro ženy kvůli nebezpečnosti zakázána. Margita nechtěla do kanceláře, jejím přáním bylo zůstat na letišti u letadel a tak byla zařazena do kurzu pro letecké elektrikáře. Prošla jím jako jedna z nejlepších a ihned začala pracovat na letišti Honeybourn (Stratford nad Avonou). V průběhu války třikrát žádala o přestup k čs. peruti, avšak ani jednou nedostala odpověď. Její působiště se v průběhu války několikrát měnilo, nakonec se na jaře 1945 dočkala touženého převelení k 310. čs. stíhací peruti do Manstonu. 

Poválečná léta:

Margita Schneiderová žádala ihned po ukončení války o přednostní demobilizaci, protože služba u WAAF a RAF  8.květnem nekončila. Bylo jí vyhověno v listopadu 1945 a již 2. 12. 1945 přiletěla do Československa, kde se zúčastnila přehlídky příslušníků RAF a WAAF v Praze. V Praze zjistila, že její matka zemřela v Osvětimi a otec v Terezíně. Začala pracovat na letišti v Praze Ruzyni, kde měla díky své perfektní angličtině na starost vyplňování letových listů zahraničními piloty. Po roce 1948 jí byla tato práce odebrána. Margita odešla z letiště a dlouho nemohla sehnat práci. Chvíli pletla svetry, později pracovala chvíli na poště, až sehnala místo v zahraniční redakci Nakladatelství technické literatury, kde pracovala až do důchodu.

Margita se v roce 1949 provdala za meteorologa Rytíře, se kterým se seznámila na Ruzyni. Má dceru Věru (1955).

 

Prameny a literatura:

rozhovor s Margitou Rytířovou.

·         Morcinková, Jolana: Ženy v československém letectvu ve Velké Británii v letech 1940-1945. In: Folia Historica. Ostrava 1966.

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.Vydal: Vojenský historický ústav Praha a Vojenský historický ústav Bratislava. Praha 2005.

 

Tato část vznikla s finanční podporou Grantového fondu děkana Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity pro rok 2008.

Rozesílání novinek

© 2008 Československé ženy bojující v zahraničních vojenských jednotkách za II. světové války | Všechna práva vyhrazena
Tvorba www stránek WOLFWEB.CZ